Vitamíny

Vitamíny můžeme rozdělit do dvou velkých skupin



Vitaminy rozpustné ve vodě

Ve vodě rozpustné vitaminy B a C je nutno denně přijímat v potravě. Jelikož obzvláště mladí lidé často upřednostňují hotová jídla, měli by dbát na to, aby přijímali dostatek vitaminů. 




Vitaminy rozpustné v tucích a nerozpustné ve vodě

Vitaminy rozpustné v tucích A, E, D a K se v přírodě vyskytují jen rozpuštěné v tucích, tudíž extrémně netučné jídlo může mít za následek projevy nedostatku vitaminů. 


Vitamín A

Vitamín A existuje ve dvou formách, jako vitamín A1 (retinol), a vitamín A2 (3-dehydroretinol). Vitamín A je známý hlavně svým vynikajícím účinkem na zrak, protože je nezbytný pro správnou tvorbu zrakového pigmentu, který zaručuje vcelku dobré vidění i za šera a dobré vidění barev (beta karoten, lykopen - červená a oranžová barviva). Jestliže je ho v těle nedostatek, může způsobovat šeroslepost nebo barvoslepost, při opravdu velké avitaminóze (zejména u dětí) může dojít až k úplné ztrátě zraku, dále choroby oční rohovky, ale také vysychavost kůže a je nezbytný pro správný růst dětí. Beta karotenem se nelze na rozdíl od hotového vitamínu A předávkovat, neničí se vařením a kromě toho působí velmi antioxidačně, proti volným radikálům a ochraňuje pokožku před negativními účinky slunečního záření.
Beta-karoten je tzv. provitamín, ze kterého si náš organismus může sám vytvořit vitamín A. Pokud se beta-karoten dostane do našeho těla (zvláště prostřednictvím ovoce a zeleniny), tak se tělo samo rozhodne, zda ho přijme a vytvoří z něj vitamín To podle toho, jaký je zrovna stav vitamínu A v našem organismu. Jestliže je ho dostatek, tělo ho jako vitamín A nepřijme.

Vitamín A působí preventivně před vznikem rakoviny, podporuje léčbu při rozedmě plic, různých dýchacích a kožních potížích (stařecké skvrny, akné, vyrážky), působí proti unaveným očím, na správnou funkci zvláště pohlavních sliznic, ale také dýchacího, zažívacího a močového traktu, ovlivňuje tvorbu spermií, vajíček a správný vývoj plodu, avšak užívání tohoto vitamínu v těhotenství by se mělo konzultovat s lékařem. Při zevní aplikaci působí příznivě také na akné, vrásky, vředy, udržuje zdravou pleť, zuby a vlasy. Jeho typické zabarvení do červena či oranžova si lze všimnout zvláště u ovoce a zeleniny, jakými jsou například karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve apod.
Vitamín A patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, vstřebává se přes trávicí trubici a jeho největší zásoba se ukládá v játrech, jeho denní dávka by měla být okolo 0,8 mg.Nejvíce vitamínu A je obsaženo v produktech živočišného původu zelenině, Rybím tuku, játrech, mrkvi, zelených a žlutých listech, špenátu, melounu, meruňkách, zelí, brokolici, kukuřici, másle, vaječném žloutku a také v mléce, některých tučnějších mořských rybách (losos, treska, sleť), třešních atd.
Vitamín A společně s vitamínem E působí jako prevence vzniku rakoviny plic.


Vitamín B

Do vitamínů B (většinou souhrnně označovaných jako B-komplex) spadají vitamíny vitamíny skupiny B, z nichž nejznámější jsou B1 (Thiamin), B2 (Riboflavin), B3 (Niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (Piridoxin), B9 (kyselina listová), B12 (kyanokobalamin), PP (kyselina nikotinová), která se vyskytuje spolu s ostatními vitamíny skupiny B.

Vitamíny skupiny B jsou důležité zvláště pro ty, jež pravidelně provozují sport a jejich tělo je tak vystaveno vyšší fyzické zátěži, dále těhotným a kojícím ženám a lidem se sníženou imunitou.

Vitamín B1 je rozpustný ve vodě, získat ho můžete zvláště ze z luštěnin, obilnin, ryb nebo kvasnic a je důležitý pro správné nervové funkce a dobře působí také při depresích nebo migrénách a ovlivňuje správnou mozkovou činnost. Při jeho nedostatku se může objevit právě nervové onemocnění, nebo také únava, zácpa, nebo nechutenství.

Vitamín B2 lze nalézt například v kvasnicích, mléku, zelenině, klíčkách, bramborách nebo v lipovém květu. Při jeho nedostatku se mohou objevit onemocnění hrtanu a hltanu, chudokrevnost, nebo kožní problémy.

Vitamín B3 je velice důležitý během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin, také snižuje hladinu cholesterolu v krvi a tím se významně podílí na prevenci vzniku srdečních onemocnění, je vhodný v období většího stresu, nebo při depresivních stavech. Preventivně působí také proti cukrovce. Tento vitamín se nachází zejména v celozrnné mouce, zelenině nebo houbách a jeho nedostatek byl dříve příčinou onemocnění zvaného Pelagra, který se však už neobjevuje a nedostatek tak bývá provázen spíše nespavostí, nechutenstvím, nebo záněty dutiny ústní.

Vitamín B5 je významný při metabolických procesech, také se podílí na odbourávání buněk a tkání, obnovuje kožní buňky a pomáhá regeneraci vlasů, nehtů, kloubů a také pomáhá vytvářet v našem těle protilátky a tím zvyšuje celkovou imunitu organismu. Nachází se v luštěninách, mase nebo pšeničných otrubách. Jeho nedostatek se může projevit například zadržováním vody v těle, nebo afty, popraskané rty a koutky.

Vitamín B6 funguje jako prevence proti vzniku nervových a revmatických onemocnění, pomáhá zklidnit premenstruační syndrom a také se podílí na metabolismu aminokyselin. B6 se nachází například v pšeničných klíčkách, vnitřnostech, mase (hlavně vepřovém) nebo sóji.

Vitamin B7 - Biotin má důležitou funkci v metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin. Působí jako kofaktor v reakcích cyklu kyseliny citronové. Je tedy důležitý jak pro vznik energie, tak pro transformace metabolitů. Je nezbytný pro přenos oxidu uhličitého a pro udržení stálé hladiny krevního cukru. 

Vitamín B9 se podílí na všech vývojových a některých nervových procesech organismu a také podporuje krevní tvorbu. Tento vitamín najdeme zejména v zelí, chlebu, vnitřnostech nebo luštěninách. Jeho nedostatek je nebezpečný hlavně pro těhotné ženy (může porušit plod) a malé děti a v dnešní populaci je jeho nedostatek velmi častý.

Vitamín B12 se významně podílí při tvorbě červených krvinek, působí preventivně proti anémii a dalším krevním chorobám, nachází se hlavně ve vnitřnostech, rybách, vejcích nebo mléčných produktech a dostatek tohoto vitamínu by měly hlídat zejména těhotné a kojící ženy, děti a vegani, protože následek nedostatku tohoto vitamínu může vést k různým neurologickým nebo hematologickým poruchám.

Vitamín C

Vitamín C je asi nejznámějším vitamínem rozpustným ve vodě a je velice důležitý, protože se podílí na správné funkci v podstatě všech buněk našeho organismu. Kromě toho je nezbytný pro celkovou obranyschopnost našeho těla, je výborným antioxidantem působícím proti volným radikálům v našem těle, podílí se na tvorbě hormonů a je také nezbytný pro naše svaly, kosti, cévy i kůže, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, podporuje vstřebávání železa a působí preventivně proti kornatění tepen nebo proti vzniku některých nádorových, srdečních a cévních onemocnění.

Vitamín C je obsažen skoro v každém druhu zeleniny a ovoce a zůstává zachován i po uvedení do varu. Denně by mělo být v těle více, než 10 mg (doporučená denní dávka se udává okolo 80 mg za den) a pokud je ho méně, než 10 mg, můžete pocítit únavu, oslabení imunity a při velkém nedostatku se může objevit také chudokrevnost. Léčba za normálních okolností docela lehkých onemocnění se může při nedostatku vitamínu C protáhnout. Jestliže je ho do těla přijímáno více, než je zdrávo, stává se, že je snížena hladina cukrů v krvi a je vstřebáváno více železa, než tělo dokáže zpracovat, což má za následek vznik ledvinových kamenů a také játra jsou v nebezpečí. Při nedostatku se také dříve objevovala nemoc zvaná kurděje, která se dnes již nevyskytuje a na dlouhodobý nedostatek vitamínu C se dokonce může i zemřít.

Příjem tohoto vitamínu je důležitý zvláště pro kuřáky, kteří potřebují dvojnásobnou dávku, dále lidé po nemoci, v těhotenství, při vyšší fyzické zátěži.

Vitamín C je nejvíce obsažen v citrusových plodech (citróny, pomeranče, grapefruit, lunetka), šípku, bramborách, rajčatech, brokolici, jahodách, květáku, kiwi, brusinkách, špenátu, papáje, maliny, ostružiny, jablka a podobně. Dnes je však možné konzumovat mnoho druhů potravinových doplňků, které Vám zaručí spolehlivý denní přísun tohoto vitamínu. Vždy je však lepší kombinovat syntetický vitamín C s kyselinou askorbovou přijímanou z přírodních zdrojů.

Vitamín D

Vitamín D patří do skupiny rozpustné v tucích a vzniká v kůži prostřednictvím slunečního záření (vitamín D3) a udržuje tak kožní buňky aktivní a teprve posléze je játry a ledvinami vytvořena aktivní forma vitamínu D (vitamín D2). Tento vitamín je velmi důležitý pro správný vývoj našich kostí a zubů, protože ovlivňuje metabolismus vápníku, fosforu a cukrů a také je důležitý pro játra, ledviny a střeva. Pokud je ho dostatek, snadněji se například hojí zlomeniny a působí také blahodárně na celkovou obranyschopnost lidského těla. Působí podpůrně také na nervový systém, předchází rakovině tlustého střeva, konečníku, prsu a prostaty a má vliv na dobrou srážlivost krve.

Nedostatek vitamínu D se zpravidla projevuje řídnutím kostí, nebo vyšším rizikem zlomenin z důvodu demineralizace kostí, zvýšená padavost a kazivost zubů, ztuhlost svalů a u dětí může způsobit nemoc zvanou křivice (deformace kostí), která je dnes už vzácná a častými pacienty trpícími nedostatkem vitamínu D jsou osoby s poruchou funkce ledvin, starší lidé, alkoholici, epileptici, pacienti s poruchou absorpce tuků, děti (zvláště kojenci) a vegetariáni, protože v zelenině se vitamín D zpravidla nevyskytuje.

Vitamín D můžete nalézt ve vejcích, mléku, vnitřnostech, sardinkách, lososech, tuňáku nebo rybím tuku a v malém množství se také nachází v avokádu, banánech, kakau. Kojencům je prvních 12 měsíců do stravy přidáván uměle prostřednictvím Infadinových kapiček, protože v mateřském mléce se téměř nevyskytuje. Jestliže je vitamínu D nadbytek, pak se projeví například vyšším krevním tlakem, nechutenstvím, nevolnostmi, žízní nebo častějším močením. Vitamínu D se nelze předávkovat. Z opalování a právě ze slunečního záření by mělo být získáváno nejvíce vitamínu D (až 80 %). V zimním období je tato možnost poněkud snížena a je proto třeba dbát na přísun vitamínu D aspoň stravou (tedy zejména ryby).

Vitamín E

Vitamín E je vitamín rozpustný v tucích, ukládá se zvláště v tukové tkáni, játrech a svalech a je významným antioxidantem, který v našem organismu bojuje s volnými radikály a také odbourává nežádoucí škodliviny z jater. Pokud je v těle více vitamínu E, zvyšuje se také potřeba vitamínu A. Čím více konzumujeme tuky, tím více potřebujeme vitamín E, aby zabránil oxidaci krevních tuků, která má za následek různá cévní a srdeční onemocnění. Kromě toho je vitamín E důležitý také pro náš imunitní a nervový systém, oči, kůži a příznivě ovlivňuje metabolismus prostaty, omlazuje pleť, zlepšuje sexuální výkonnost, podporuje hojení ran a pozitivně také ovlivňuje "špatný" cholesterol v krvi a působí proti nemocem způsobeným špatnou cirkulací krve a působí proti "návalům" v období menopauzy a také zklidňuje premenstruační syndrom, preventivně působí proti předčasným porodům, reguluje hladinu cukru v krvi a zlepšuje kvalitu spermií, čímž zvyšuje mužskou plodnost.

Doporučené denní dávkování by mělo být minimálně 10-20 mg denně a nachází se v potravinách jako jsou ořechy, ovesné vločky, špenát, mák, mléko, maso, avokádo, různá semínka, sójové oleje a oleje z obilných klíčků. Zhoršená absorpce tohoto vitamínu se může objevit u lidí, kteří požívají tabákové výrobky a alkohol, nebo užívají některé léky například léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi, či žaludeční kyselosti.

Pokud je v těle nedostatek vitamínu E, může se projevit různými onemocněními, jakými jsou například Alzheimrova a Parkinsonova choroba, epilepsie, chudokrevnost, poruchy chůze, porucha vstřebávání tuků a onemocnění jater a ledvin, žlučníkové kameny, šedý zákal, různá cévní a srdeční onemocnění, oslabení celkového imunitního systému a obranyschopnosti organismu, nervovosvalovou degeneraci a může způsobit také neplodnost.

Předávkování vitamínem E v zásadě nehrozí, pokud se to přece jen stane, může se objevit lehčí nevolnost, únava, nebo pocit slabosti. Pokud je nadprůměrný příjem vitamínu E dlouhodobý, může narušit vstřebávání vitamínu K a tím přispět k zhoršení krevní srážlivosti.

Vyšší potřeba vitamínu E se udává u sportovců, kteří vykazují vyšší fyzickou zátěž, dále v těhotenství, ve stáří a při některých onemocněních zažívacího traktu.

Abyste měli v těle dostatek vitamínu E, stačí si dát občas jen tak na chuť hrstku oříšků a dodávka potřebného množství vitamínu bude zajištěna.

Vitamín F

Vitamínem F jsou označováné nezbytné esenciální mastné kyseliny, kyselina linolová, linoleová a arachidonová, které jsou do těla nutné dodávat potravou, protože tělo si tyto kyseliny nedokáže vytvořit žádnou jinou cestou. Tyto esenciální mastné kyseliny jsou základem pro tvorbu a funkci buněčných membrán, ovlivňují naší energii, stav vlasů, pokožky a nehtů, dále pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zabraňují kornatění cév, ochraňují také játra a jsou velmi důležitým elementem při správném vývoji dětí, chrání nás proti zvýšenému krevnímu tlaku a nadváze, podporují imunitní systém, zabraňují krevním sraženinám, chrání organismus proti srdečním chorobám a mozkové mrtvici, působí příznivě na funkci prostaty, dále ovlivňují správnou funkci srážlivosti krve, starají se o naší tělesnou teplotu a působí také preventivně proti rakovině.

Přestože jsou tyto kyseliny pro tělo potřebné, mohou také vytvářet nebezpečné volné radikály, proti kterým naopak působí vitamín E, který by se měl do těla dodávat společně s těmito kyselinami, aby zamezil oxidaci tuků v našem těle.

Vitamín F neboli esenciální mastné kyseliny lze najít v rostlinném tuku a oleji, mořských živočiších (langusta, humr), ořechách (hlavně vlašských), semínkách (slunečnicových, dýňových, lněných), sóji, mandlích, listové zelenině, konopném oleji, obilných klíčkách, avokádu, rybách, nebo v oleji z lněného semínka, který je velmi bohatým zdrojem tohoto vitamínu. Ničí se působením tepla a kyslíkem.

Esenciální kyseliny by měly být do těla přijímány pouze z jednoho až dvou procent z celkového denního příjmu kalorií (6-8 mg denně). Jestliže je těchto esenciálních mastných kyselin do těla dodáváno více, pak se může jako následek dostavit tloustnutí, protože se začnou ukládat tuk a vznikají volné radikály, kožní ekzémy, nebo akné.

Nedostatek vitamínu F se projevuje zpravidla bolestí hlavy, snížením krevního tlaku, různými metabolickými poruchami nebo kožními problémy (kožní lézy).

Vitamín K

Vitamín K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích a má 3 formy (K1, K2 a K3). Tyto vitamíny se tvoří z bakterií v tenkém střevě. Někteří jedinci však mohou mít problém s absorbováním tohoto vitamínu. V takovém případě je vitamín K3 do těla dodáván synteticky a měl by být podáván s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat.

Vitamín K je potřebný zejména pro správnou činnost jater a také pro funkčnost srážlivosti krve pomocí takzvaných faktorů srážení krve. Vitamín K potřebujeme hlavně proto, abychom nekrváceli, protože působí preventivně proti těmto problémům (krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, trombóza, vnitřní krvácení). Vitamín K také pomáhá vstřebávat vápník, se kterým pak společně působí na kosti, zamezuje řídnutí kostí a ovlivňuje jejich správný vývoj. Působí také preventivně proti vzniku rakoviny, podporuje srdeční funkce, ledviny a snižuje také hladinu špatného cholesterolu v krvi.

Vitamín K se také předepisuje před operacemi, aby se zabránilo možným komplikacím v podobě pooperačního krvácení. Vitamín K se nachází v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách, brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko) bramborách, rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech, mrkvi, rybím tuku, sojovém oleji, ve vajíčkách a špatný vliv mají na vitamín K zvláště antibiotika, která jeho účinek výrazně snižují.

Pokud se objeví nedostatek vitamínu K v našem organismu - zejména u pacientů trpících potížemi s játry, candidózou, nedostatkem tuků ve stravě, nepřítomnost žlučových kyselin, nebo metabolické poruchay (střevní problémy, porucha vstřebávání tuků), účinek se snižují. Účinek ovlivňují také antibiotika, rentgenová záření, minerálními oleje, přebytek vitamínu E nebo alkohol a nedostatek se pak může projevit různými metabolickými poruchami (komplikace s játry, tlustým střevem, zhoršení srážlivosti krve, krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, časté průjmy, pomalejší hojení ran, tvorba modřin a krevních podlitin). Vitamín se neničí varem, vlhkostí, ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, jeho účinek může být snížen.

Přebytek vitamínu se zpravidla neobjevuje, tělo si ho vytvoří přiměřené množství a nebezpečí se může objevit pouze u pacientů s poruchou srážlivosti krve. Přebytek se může projevit například silnějším pocením, horečkami, nechutenstvím nebo návaly horka a zimy. Doporučená denní dávka vitamínu K se udává okolo 0,08 mg za den.