Víno

Vitis vinifera
Vitis vinifera

Réva se pěstovala již 6000 let před Kristem v Malé Asii. Odtud se dostala do Egypta a poté do Řecka a Itálie. O další rozšíření se postarali Římané. Římští legionáři pili až litr vína denně. Přitom by nebylo namístě hovořit o alkoholismu, protože víno se nikdy nepilo čisté, ale mísilo se s vodou v poměru 2 ku 5 a sloužilo k dezinfekci pitné vody.
Základem vína je zkvašená šťáva z hroznů.
Víno musí podle předpisů EUobsahovat nejméně 8,5 procenta alkoholu. Na bílé víno se zkvašuje mošt, na červené víno se používá hroznová drť, což je směs pevných a kapalných složek hroznů.
Víno kromě vody obsahuje glukózu (asi 25 gramů) a fruktózu (5 až 10 gramů) a kyseliny, například kyselinu jablečnou a kyselinu vinnou. Kromě draslíku je minerálních látek přítomno jen malé množství. Pro člověka jsou velmi důležitými součástmi vína antioxidační polyfenoly (např. antokyany) a další flavonoidy. Podíl polyfenolů je ovšem silně závislý na odrůdě, půdě a výrobním postupu. Bílé víno má značně méně polyfenolů (0,01 procenta ve srovnání s 0,2 procenta v červeném víně). Podstatnou účinnou látkou se zdá být alkohol, jehož obsahuje červené víno mezi 11 a 13 procenty, bílé víno mezi 10 a 12 procenty. Červené víno obsahuje především hořčiny.
Mírné požívání vína, zejména červeného, prospívá zdraví. V žádném případě ho však nemá být více než příležitostně čtvrt litru u žen a tři osminy litrů u mužů za den. Draslík je užitečný při srdečních a oběhových chorobách, protože se podílí na přenosu vzruchů neurony a srdečních kontrakcí. Studie dokládají, že červené víno, snad díky polyfenolům může být prevencí cévních onemocnění jako například arteriosklerózy a snižovat riziko srdečního infarktu. Polyfenoly tlumí zánětlivé procesy a srážení krve, a tím i vznik trombóz.
Antioxidační resveratrol v červeném víně podporuje dokonce opravu genů v buněčných jádrech.
Červené víno může svým antioxidačním potenciálem snižovat nebezpečnost špatného cholesterolu. Ve velmi malých množstvích je červené víno díky schopnosti chránit buňky dokonce účelné při zatížení jater. Bílé víno však ne, protože jeho kyselinka dráždí. Třísloviny červeného vína stahují a mají antimikrobiální účinky.  

Vedlejší účinky

Při bronchitidě, senné rýmě a migréně by se nemělo pít žádné červené víno, jelikož obsahuje histamin.
Kyseliny bílého vína mohou dráždit sliznice při zánětech v krku, dráždivém žaludku a střevě.
Při kouření nebo nadváze se konzumace alkoholu může projevit negativně.  

Fotogalerie