Zelí a růžičková kapusta

Brassica oleracea convar. capitat/gemmiferaa/
Brassica oleracea convar. capitat/gemmiferaa/

Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví

K brukvím patří bílé zelí, květák, červené zelí, kapusta, kedluben, brokolice, kapusta kadeřavá neboli kadeřávek a růžičková kapusta. Brukve se zpracovávají na zeleninu, saláty, šťávy a mléčně kvašené výrobky.
Brukve se vzájemně podobají složením a obsahem rozpustné vlákniny, kyseliny listové, draslíku, vápníku a karotenoidů. Například ve 100 g kadeřávku je obsaženo 450 miligramů draslíku. Má tedy společně s růžičkovou kapustou nejvyšší obsah draslíku ze všech brukví. Obsažené glukosináty (hořčičné silice) způsobují typický brukvový pach. Při krájení těchto zelenin se uvolňují určité enzymy, myrosinázy, které přeměňují hořčičné silice na izokyanatany, izothiokyanatany a indol. V mírně kyselém prostředí kyselého zelí a salátů působí tyto enzymy obzvláště dobře. Nejvyšší obsah glukosinátů má růžičková kapusta. Všechny druhy brukví (především kadeřávek a růžičková kapusta) obsahují flavonoidy a další polyfenoly. Obě tyto skupiny látek mají stejně jako antokyany, barviva obsažená v červeném zelí, antioxidační účinky. Kadeřávek má velké množství karotenoidů, kyseliny listové a vitaminů E, K a C. Dva poslední jsou obsaženy i v hlávkové kapustě (2,5 miligramu) a v růžičkové kapustě (miligram). Kapusta je bohatá na vitaminy C a E.
Kadeřávek a růžičková kapusta jsou obzvláště zdravé, přičemž všechny druhy brukví mohou při pravidelné konzumaci pomáhat proti zánětům, jako například infekcím močových cest a zánětům vedlejších nosních dutin, ale i proti nenormálnímu růstu buněk. Vápník a kyselina listová jsou potřebné pro tvorbu kostí při osteoporóze. Karotenoidy se ukládají v tukových tkáních, v játrech, v očích a ve vaječnících a vážou tam volné radikály. Antioxidanty a protirakovinně působící glukosináty mohou velmi dobře pomáhat při zánětech sliznic a jícnu, při pálení žáhy i při jaterních a plicních onemocněních. Pro ženy v plodném věku a po 40. roce věku se doporučují všechny brukve, jelikož dodávají kyselinu listovou, důležitou pro dělení buněk, a indol. Indol prostřednictvím tělu vlastních estrogenů kladně ovlivňuje děložní sliznici a tkáň prsů. Kyselina listová navíc odbourává homocystein, původce kornatění tepen (arteriosklerózy). Brukve se doporučují při zvýšené hladině cholesterolu, při srdečních a oběhových onemocněních, vysokém krevním tlaku a při arterioskleróze, neboť mají málo tuku, zato dostatek vlákniny a množství antioxidantů chránících cévy. Vitamin E má preventivní účinek proti vzniku cholesterolových plátů ucpávajících cévy.

Vedlejší účinky

Brukve mohou způsobovat nadýmání a ukládat velké množství dusičnanů. Měly by se konzumovat především ekologicky vypěstované a sklizené v teplých dnech - ty mají dusičnanů nejméně. Kadeřávek, kapusta a bílé zelí patří mezi zeleninu se středním obsahem dusičnanů (50 až 100 miligramů). Kedluben není vhodný k přípravě kojenecké stravy, jelikož má vysoký obsah dusičnanů. Světová zdravotnická organizace uvádí jako limitní hodnotu 220 miligramů dusičnanů za den. 

Fotogalerie