Kopřiva dvoudomá

Urtica dioica
Urtica dioica

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je až 120 cm vysoká vytrvalá bylina s větvitým plazivým oddenkem a čtyřhrannou lodyhou. Kopřiva je rozšířená po celé Evropě. U nás roste hlavně na rumištích, v křovinách, u plotů a v příkopech.
Kopřiva byla od antických dob využívána nejen jako známá léčivka, ale i jako po­travina. Nejlepší vysvědčení jí dal Plinius ve svém spisu "Naturalis historia" (Ději­nách přírody), kde se mladé výhony do­poručují jako zelenina. Již, tehdy věděl, že křehké sklovité chlupy kopřivy se při do­tyku ulomí a způsobují pálení. Během středověku kopřiva stále získávala na významu a stávala se téměř univerzálním lékem, jak je vidět z rozsáhlé kapitoly o kopřivě v "Bylináři" Adama Lonitzera.
Všechny účinné látky v kopřivě nebyly ještě zcela prozkoumány. Kromě různých kyselin, např. křemičité, mravenčí aj., zjistil se dosud acetylcholin (1 %), sloučeniny Ca, K, Fe, Na, látky sirné, histamin (až 0,5 %) a také serotonin (0,02 %). Na účinku se acetylcholin a histamin podílejí jen částečně. Kopřiva dále obsahuje jedovatou bílkovinu, z natě byla izolována řada karotinů, vitamin B2 a kyselina pantothenová. Kopřiva má také značný obsah chlorofylu a fytoncidní látky. Vlastní "kopřivový jed" je bezdusíkatá, neprchavá látka pryskyřičného charakteru, která již v nepatrném množství vyvolává známé pálení a svědění.
Kopřivy jsou velmi dobrými dodavateli minerálních látek. Mají 480 miligramů draslíku ve 100 gramech čerstvých rostlin. Kromě toho obsahují 1 až 4 gramy křemi­čitanů. Během ročního cyklu obsah křemi­čitanů stoupá. Dále kopřivy obsahují 400 miligramů vápníku a antioxidačně působí­cí estery kyseliny kávové - sekundární rost­linné látky, obsažené v listech kopřivy dvoudomé, zejména čerstvých. Jejich ob­sah je však překvapivě vysoký i ve vylisova­né šťávě. Kromě toho je v kopřivách celá řada vysoce účinných antioxidantů, jako například flavonoidy kvercetin, kamferol a izorhamnetin. Plody kopřivy obsahují vitamin E, karotenoidy a bobtnavé sacha­ridy.
Použití kopřivy při zánětech močových cest a k ošetření a prevenci ledvinového písku ve formě čaje nebo vymačkané šťávy je v lé­čitelství dávno zavedené. K zesílení tohoto efektu, aby mohla kopřiva vyplavit choro­boplodné zárodky, je třeba dostatečně pít. Vysoký obsah draslíku přispívá k odvodňo­vání. Zdaleka ne tak známý je protizánětli­vý potenciál kopřivy, za který zřejmě vděčí izorhamnetinu a kávovým esterům. Kou­pelová aplikace kopřivy při všech revmatic­kých potížích, jako například při artróze nebo dně, ale i při houseru, ischiasu, natr­žení, vymknutí nebo tuhosti kloubů a bo­lesti při pohybu, může přispívat k léčení, jelikož kyselina křemičitá podporuje tvor­bu chrupavky. Na jaře se nabízí detoxikační kúra s kopřivou ke stimulaci látkové výměny,přičemž kaše z kopřivy se zdá účin­nější než šťáva. Pro své bobtnavé sacharidy se kopřiva tradičně předepisuje jako pro­středek proti průjmu. Dobrá je kombinace s potravinami podporujícími orgány vylu­čování, například s vlákninou obsaženou v celozrnných produktech, vařených bram­borách nebo ředkvi, která povzbuzuje střevní peristaltiku. Hořké saláty a koření jako kurkuma či zázvor podporují vylu­čování choroboplodných zárodků játry a žlučí. 

Kontraindikace

Nejsou popsány.

Vedlejší účinky  

Alergici by kopřivu konzumovat neměli, jelikož obsahuje biogenní aminy, jako na­příklad histamin. Kopřivy poblíž silnic mohou být silně zatížené těžkými kovy, například rtutí. Jelikož kopřivy akumulu­jí dusičnany, nejsou vhodné k přípravě kojenecké stravy. I dospělí by měli pokud možno používat kopřivy biologicky pě­stované. 

Fotogalerie