Sacharidy

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie pro naše tělo. Zásobují svaly a mozek energií a regulují odbourávání bílkovin a tuků. Bez sacharidů nemohou játra štěpit tuky a jen s jejich pomocí je možný transport důležitých minerálních látek, jako hořčíku, zinku a draslíku, krví. I nestravitelné sacharidy, jakými je vláknina, mají důležitou funkci. 

Jednoduché a komplexní sacharidy

Ne všechny sacharidy jsou stejně zdravé.
Má se rozlišovat mezi komplexními sacharidy v přírodních potravinách, které tělo bezpodmínečně potřebuje, a jednoduchými sacharidy (jako je například průmyslově vyráběný cukr), chemicky upravovanými potravinami a sladkostmi.
Těchto jednoduchých, koncentrovaných sacharidů by člověk měl konzumovat co nejméně.
Komplexní sacharidy jsou v obilí, celozrnných produktech, čerstvém ovoci a zelenině, bramborách a luštěninách. Ty jsou bohaté na vitaminy, minerální látky, ochranné látky a vlákninu. Komplexní sacharidy sestávají ze složitých cukrů (polysacharidů). Obilný škrob, jehož je v celém zrnu 70 procent, je nejdůležitějším polysa­charidem pro naši výživu. Škrob se v pro­cesu trávení štěpí na jednoduchý cukr (glu­kózu). Pouze ten může projít střevními klky do krve. Plnohodnotná celá zrna se ovšem mají rozšrotovat, aby je střeva mo­hla využít. Celá zrna se nestráví a jsou ne­strávená vyloučena.

Lidský organismus je odnepaměti zvyklý největší část své potřeby glukózy krýt kom­plexními sacharidy. Fruktóza z plodů ne­bo medu bývala k mání jen zřídka. Dnes se průmyslově vyrábí cukr, který je levný a neustále k dispozici. Většina lidí konzumuje vice cukru, než je pro jejich zdraví dobré, totiž asi 100 gramů za den. Kromě ve sladkostech je cukr bohatě obsažen i v nápojích, jako například v limonádách a cocacole.

Při velké spotřebě cukru existuje nebezpečí závislosti na něm. Stoupá totiž jeho hladina v krvi, slinivka břišní tedy produkuje inzulin, aby hladinu krevního cukru snížila. Většinou ho tvoří příliš mnoho a přebytečný inzulin příliš sráží krevní cukr. Následkem nízké hladiny krevního cukru je prudký hlad.

Některé důležité druhy sacharidů

Glukomannan

Glukomannan je přírodní polysacharid, vláknina, která v žaludku mírně nabobtná a zgelovatí. Tím dojde k zaplnění žaludku, vytvoří se pocit nasycenosti. Člověk nemá potřebu přejídat se, a tím přispívá ke snížení hmotnosti. 

Glukosamin

Glukosamin je obvykle získáván z mušlí, nebo může být vyroben laboratorně.
Glukosamin se v těle využívá k tvorbě materiálu, který obklopuje a chrání klouby před vzájemným otěrem.
Glukosamin má příznivé účinky proti bolesti a zánětu při artróze kloubů. Na rozdíl od analgetik a nesteroidních antiflogistik je tento účinek opožděný, projeví se až po 4-6 týdnech pravidelného úžívání.

Hyaluronát sodný

Hyaluronát sodný je sůl, která vzniká derivací kyseliny hyaluronové jež se běžně vyskytuje v kloubní štěrbině. Je hlavní složkou tzv. synoviální tekutiny. 

Chitosan

Chitosan je nevstřebatelný polysacharid s vysokou vazebnou schopností. Je vyráběn deacetylací chitinu, který je obsažen například ve vnějších kostrách korýšů. Má schopnost na sebe vázat těžké kovy i některé jiné látky, a tak se používá v čističkách vody nebo třeba také jako preparát na hubnutí 

Chondroitin sulfát

Chondroitin sulfát je glykosaminoglykan nejvíce zastoupený ve strukturách mezibuněčné hmoty chrupavky.
Chondroitin sulfát patří mezi symptomaticky pomalu působící léky při osteoartróze. To znamená, že při dlouhodobém užívání (alespoň 2 měsíce) má příznivé účinky proti bolesti a zánětu při artróze kloubů. Na rozdíl od analgetik a nesteroidních antiflogistik je tento účinek opožděný, projeví se až po 4-6 týdnech pravidelného užívání.
Chondroitin sulfát též zřejmě dokáže zastavit ztrátu kloubní chrupavky, ke které při artróze dochází.

Inulín

Inulin je polysacharid . Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Protože bakteriální enzymy ho dokáží rozštěpit, inulin je zdrojem energie pro symbiotické střevní bakterie, má prebiotický efekt.
Protože inulin se neštěpí v tenkém střevě, není resorbován a využíván. Jeho kalorická hodnota je velmi nízká až nulová, nezvyšuje hladinu krevního cukru. Zároveň je sladký, dá se proto použít jako náhrada cukru nebo jako náhrada tuku (pro nízkotučné výrobky). 

Kyselina hyaluronová

Kyselina hyaluronová je přirozeně se vyskytující glykosaminoglykan, čili lineární polysacharid, o vysoké molekulové hmotnosti.
Tvoří jednu z hlavních složek mezibuněčné hmoty. Je součástí pojivových, epiteliálních a nervových tkání. Ve velkém množství se nachází v očním sklivci, synoviální tekutině a kůži.

  • moduluje zánět indukcí uvolňování cytokinů a chemokinů, zháší volné kyslíkové radikály, ovlivňuje proliferaci a diferenciaci buněk
  • brání prostupu virů a bakterií přes pericelulární matrix k buňce
  • brání ukládání kolagenu a tím podporuje bezjizevnaté hojení tkáně (bylo popsáno, že vyšší hladiny KH v ráně fetální tkáně jsou zodpovědné za bezjizevnaté hojení
  • popsaný je rovněž analgetický účinek
  • v synoviální tekutině slouží kyselina hyaluoronová díky svým viskoelastickým vlastnostem jako lubrikans a tlumič nárazů, dále stimuluje endogenní syntézu kyselina hyaluoronová buňkami synoviální membrány, zlepšuje metabolismus chondrocytů a inhibuje degradaci kloubní chrupavky.