Angínovník čínský

Iris domestica
Iris domestica

Popis, obsahové látky a léčivé účinky

Angínovník čínský je vytrvalá bylina pěstovaná pro hezké květy a léčivé účinky listů i oddenku. Je již po staletí používaná ve východoasijské medicíně preventivně nebo kurativně. Je to pohledná, kvetoucí rostlina, kterou lze snadno pěstovat v bytě i na zahradě.

Listy i kořen angínovníku obsahují glykosidy (belamcadin, tectoridin, shekanin a iridin), alkaloidy, flavonoidy, silice i třísloviny. Listy se užívají čerstvé, kořen se suší, drtí, namáčí či spařuje.

Nejčastěji se používají listy mající antiseptický a místně analgetický účinek, které se žvýkají čerstvé a jsou poměrně palčivé. Pomáhají při zahlenění dýchacích cest, bolestí v krku i u léčby samotné angíny, odtud české jméno byliny "angínovník". Působí poměrně razantně a doporučuje se asi 3 cm listu žvýkat nejvýše šestkrát denně po půl minutě, pak jej vyplivnout. S nástupem zimního období lze užívat preventivně jednou denně.

Léčivé účinky bylinky angínovník čínský

  • Pomáhá při bolesti v krku, kašli a astmatu 
  • Odstraňuje hlen způsobený nachlazením a usnadňuje tak vykašlávání 
  • Užívá se při bronchitidě, malárii, mastitidě, akutní hepatitidě nebo tonzilitidě
  • Užívá se pro léčbu rakoviny hrdla, plic, prostaty a dalších
  • Působí diureticky
  • Snižuje horečku a působí analgeticky

Kontraindikace

Odvar z kořene se používá řidčeji, aplikuje se při chorobách ledvin a močových cest, revmatismu a nadýmání, působí příznivě na trávicí ústrojí i pohlavní žlázy, kloktá se jim pro dezinfekci ústní dutiny. Nedoporučuje se těhotným, může zastavit vývin plodu během prvního trimestru těhotenství.

Vedlejší účinky  

Těsně po užití se pro prodloužení účinku léčivých látek nedoporučuje pít. U alergických jedinců působí mírně toxicky, může způsobit otok dýchacích cest.

Fotogalerie