Vejce

Vejce
Vejce

Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví

Mezi žloutkem a bílkem je významný zdravotní rozdíl. Ve 100 gramech žloutku je 32 gramů tuku, zatímco bílek je zcela bez tuku. Minerální složení je podobné: ve žloutku je 7,2 miligramu železa, 3,8 miligramu zinku a 19 mikrogramů selenu ve 100 gramech, v bílku jen zlomky těchto hodnot.

Tuk ve žloutku má vysoký podíl kyseliny arachidonové a cholesterolu, ale i omega-3 nenasycených mastných kyselin, jako jsou kyselina linolenová a trochu kyseliny dokosahexaenové, která se jinak vyskytuje jen v rybách ze studených vod.
Dalšími příznivými látkami v tuku žloutku jsou vitamin E (5,7 miligramu), lecitin a biotin.
Ve slepičím vejci jsou obsaženy všechny esenciální aminokyseliny jako arginin, glutamin a metionin, vitamin A a kyselina listová. K tomu přistupují vitaminy B-komplex ve žloutku.
Vejce mají obzvláštní biologickou hodnotu: poskytují vysoce hodnotnou bílkovinu, kterou lidské tělo zcela využije. Vejce a zejména žloutek mají velký význam pro stravu při všech infekcích, například močových cest, při bronchitidě a mykózách, ale i při operacích, jelikož dodávají mnoho stavebních kamenů pro imunitní systém, jako např. železo, zinek, glutamin a selen, a ten tak posilují. Železo a glutamin jsou rozhodující pro tvorbu imunitních buněk a zvyšují tvorbu bílých krvinek relevantních pro dělení buněk a regeneraci kůže a sliznic. Enzymy produkce testosteronu fungují rovněž se zinkem. Aminokyselina histidin podporuje resorpci železa a zinku. Vitaminy B obsažené ve žloutku, aminokyseliny a lecitin mohou pomáhat při depresivních náladách a zlepšovat schopnost učení. I při všech onemocněních střevní sliznice, například při střevních mykózách, vejce díky obsaženému glutaminu a lecitinu pomáhají a měla by se jíst dvakrát až třikrát za týden. Vitamin D, biotin, a kyselina listová se podílejí na výstavbě kostí; kyselina listová navíc uklidňuje nervy. Pro osoby s nadváhou se doporučuje bílek jako zdroj bílkovin, obzvláště proto, že obsahuje tryptofan regulující chuť k jídlu. Kyselina arachidonová je neutralizována omega-3 mastnými kyselinami.
Vaječné žloutky jsou nejbohatším zdrojem cholinu. Je to základní látka pro dobrou funkci mozku, a proto je jeho nedostatek spojován třeba s Alzheimerovou chorobou. Dlouhodobý deficit cholinu může způsobit bolesti hlavy, zapomnětlivost a zvyšuje se i riziko psychiatrických onemocnění, která jsou provázána s poruchami paměti. Podle odborníků mají navíc ženy díky pravidelné konzumaci vajec až o 18 procent menší riziko vzniku rakoviny prsu.
Slepičí vejce jsou bohatá také na karotenoid lutein, vitaminy B7 (biotin) a B12. Spolu s proteiny z bílku přispívají k posílení vlasů a kůže. Podle výzkumu nizozemských vědců se při pravidelné konzumaci vajec zlepšuje pleť: téměř 90 procentům testovaných žen zmizely pigmentové skvrny a jejich kůže vypadala hladší. Mužům se zase viditelně vyhladily vrásky kolem očí. Nedostatek biotinu přispívá ke ztenčení a vypadávání vlasů, různým druhům kožních zánětů nebo plísňovým infekcím nehtů či kůže.

Vedlejší účinky

Vejce mohou přenášet salmonely, a proto by vejce k jídlu zasyrova neměla být starší než sedm dnů.
Starší vejce blížící se datu trvanlivosti (28 dnů) se mají jíst jen tepelně zpracovaná (10 minut při 70 stupních Celsia).
Alergie, jako například kožní vyrážka, mohou být vyvolány převážně bílkem. 

Fotogalerie