Meduňka lékařská

Melissa officinalis
Melissa officinalis

Meduňka lékařská vyrůstá z mnohaletého oddenku rozvětvených lodyh dosahujících výšky až 50 cm. Tuto rostlinu mají rády včely, odtud pochází její název z řeckého "Melissa", což znamená "medonosná". Naši předkové si této rostliny velmi vážili. Popsiovali její schiopnost posilovat a povzbuzovat srdce, odstraňovat jeho nepravidelný tep, stějne jako schopnost pomáhat při ucpání cév mozku a odstraňovat nepříjemný zápach z úst. Tvrdilo se, že při naložení do soli dokáže meduňka mnohonásobně zrychlit léčení zranění, jako například kousnutí psem. Používala se také k hojení štípnutí různách hmyzů. Stala se hlavní přísadou při výrobě karmelitánské vody, kterou destilovali mniši v Paříži od roku 1611. Ve Francii byla pro své léčivé účinky používána jako žaludeční prostředek.
Meduňka má příjemnou, trochu citronovou vůni a chuť velmi podobnou medu, podle níž také dostala pojmenování. Rostlina u nás volně neroste, jen se pěstu­je. Dostaneme ji však běžně, takže je každému dostupná. 
Meduňka působí nejen nanervovou soustavu a psychiku, ale léčí všechny orgány těla, postižené vlivem stre­su chorobnými změnami. Uvolňuje křečovité stažení způsobené nervovým vypětím, uklidňuje bušení srdce, dýchací a zažívací orgány. Tiší záchvaty kašle dětí (spolu s ma­teridouškou), uvolňuje křeče žaludku a zaražené větry, pomůže proti zvracení v těho­tenství. Je výborným uspávacím prostředkem. Šálek nálevu z meduňky, oslazený me­dem, nahradí tabletku na spaní a přitom všeobecně prospívá. 

Účinky:
Protivirové, uklidňující, protialergické, antiaritmické, stimulující chuť k jídlu a činnost zažívacího traktu.

Kontraindikace

Nejsou popsány.  

Vedlejší účinky  

Nejsou popsány. 

Fotogalerie