Mandle

Prunus dulcis
Prunus dulcis

Mandlovník pochází z Malé Asie a pěstuje se od antických dob ve Středomoří. Římané ho pravděpodobně přinesli do Germánie. Mandle obsahují hodně bílkovin, esenciální aminokyseliny a více než 50 procent tuku z nenasycených mastných kyselin. Z aminokyselin to jsou mimo jiné arginin, lysin, vzácný metionin a fenylalanin a tryptofan. V obsahu vitaminů, stopových prvků a fytosterinů (rostlinných tuků) se mandle podobá vlašskému ořechu. Mandle mají mnoho biotinu, vitaminu B2 a E, mědi a manganu.
Mandle jsou podobně jako vlašský ořech živinou pro nervy a lze je doporučit při depresivní náladě i v kombinaci s potravinami obsahujícími vitamin B6, jako jsou rýže, ryby, růžičková kapusta a špenát. Při zvýšené hladině cholesterolu, kornatění tepen (arterioskleróze) a srdeční nedostatečnosti by se mandle měly jíst alespoň třikrát týdně, aby tělo dostávalo dostatek nenasycených mastných kyselin. Arginin zlepšuje zásobení srdečních cév kyslíkem a snižuje hladinu krevního tuku. Společně s lysinem podporuje syntézu kolagenu. Aminokyseliny (mimo jiné metionin) a likvidátory volných radikálů (měď, mangan) zlepšují hojení ran. Obsažený tryptofan může pomáhat při problémech se spaním. 

Vedlejší účinky  

Plísně rostoucí na mandlích by mohly produkovat aflatoxiny, které se nepoznají podle chuti, ale způsobují rakovinu.Syrové lze jíst jen mandle sladké; hořké mandle obsahují jedovatý glykosid amygdalin.

Fotogalerie