Mrkev obecná

Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví

Mrkve obsahují asi 6 až 10 procent sacha­ridů, 88 procent vody, vlákninu (pektin a oligosacharidy) a jen velmi málo tuku a bílkovin. Mrkev a její šťáva dodají tělu pouhých 28 kcal (117,04 k]) ve 100 gra­mech. Na sacharidech má největší podíl cukr (třtinový, hroznový a ovocný).
Přestože mrkev (70) má stejný glykemický index jako bageta (70), způsobuje jen nepa­trnou glykemickou zátěž (3,4), proto hla­dinu krevního cukru zvedne jen málo. Ze všech potravin má se svými 11 miligramy nejvyšší obsah karotenoidů. Obecně platí, že čím vyšší je podíl beta-karotenu, tím sy­tější je oranžové zbarvení. Mrkev dále obsa­huje křemík, vitaminy B a vitamin C a E. 
Pro nízkou glykemickou zátěž se mrkev do­poručuje při nadváze. Karotenoidy se uklá­dají především v játrech a v podkožní tkáni. Zneškodňují volné radikály a chrání jaterní a podkožní buňky. Mrkev by se pokud mož­no měla jíst s rostlinnými oleji nebo s más­lem, aby se karotenoidy rozpustné v tucích optimálně vstřebaly v horní části střev, kde mohou být přeměněny na vitamin A. Vita­min A se podílí na vidění, na tvorbě buněk kůže, sliznic a kostí a na tvorbě nových spermií. Jelikož se vitaminy A, C a E ve svém an­tioxidačním působení doplňují, jsou potra­viny bohaté na vitamin C a oleje obsahující vitamin E ideálními partnery. Společně s potravinami obsahujícími zinek, jako jsou ústřice, pšeničné klíčky nebo slepičí vejce, může mrkev podporovat reprodukční schopnost. Mrkev nezatěžuje, jelikož není tučná a má jen nepatrně cholesterolu. Pro­to je vhodná při jaterních onemocněních, zánětech dvanáctníku a slinivky břišní. V kombinaci s pampeliškou, šťávou z arty­čokových listů, vaječným žloutkem a sójo­vými produkty mrkev podporuje vylučová­ní žluči. Při průjmu a červech je mrkev potravinou a lékem zároveň. Křemík v mrk­vi podporuje tvorbu chrupavek a tak kladně ovlivňuje kloubní onemocnění.