Hroznové víno (Réva vinná)

Vitis vinifera
Vitis vinifera

Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví

Réva vinná se řadí do čeledi révovitých ( Vitaceae). Plody jsou bobule uspořádané v hroznech. Existuje velký počet odrůd se zelenými, žlutými nebo modrými až modrofialovými plody, stolní a moštové odrůdy a odrůdy bez peciček. Stolní hrozny ke konzumaci v čerstvém stavu pocházejí většinou z Itálie, Španělska, Francie, jižní Afriky a Chile. Moštové odrůdy slouží výlučně k výrobě vína. Hrozny po sběru nedozrávají, k čemuž je třeba přihlížet při kupování. Hrozny se jedí syrové, zkvašují se na víno a na ocet nebo se pije hroznový mošt. Sušené jsou na trhu jako rozinky, sultánky nebo korintky. Ze zrníček se získává hodnotný olej.
V důsledku vysokého obsahu glukózy. (7,2 gramu), fruktózy a sorbitu mají hrozny 68 kcal (284,24 kJ) ve 100 gramech. U rozinek je kalorická hodnota dokonce ještě čtyřikrát vyšší. Na vlákninu, zejména pektin, jsou bohaté slupky. Několik ovocných kyselin - například jablečná, vinná, salicylová - dává hroznům aroma. Nemají příliš mnoho vitaminu C, obsahují však vitaminy B (B1, B2, nikotinamid a B6), kromě toho vitamin E a trochu kyseliny listové. Ze skupiny polyfenolů jsou nejdůležitější flavonoidy a resveratrol. Dále obsahují kyselinu ellagovou. Modré hrozny obsahují barvivo antokyan. Z prvků zmiňme draslík, železo a měď. Jadérka se vyznačují obsahem zdravých mastných kyselin, kyseliny ellagové a prokyanidinů.
Obecně je podíl zdravých obsahových látek v modrých hroznech vyšší než v zelených. Jadérka obsahují asi třetinu účinných látek.
Svým vysokým obsahem cukru hrozny dodávají tělu rychle energii, podporují tak výkonnost a soustředěnost a zahánějí únavu. Sorbit a balastní látky povzbuzují trávení a regulují činnost střev. Podobně příznivé působení na zažívací trakt mají ovocné kyseliny. Hrozny odstraňují odpadní látky a zbavují tělo jedů. Proto se tradičně podávaly i při žaludečních a střevních chorobách. Vitaminy Bi a B6 jsou důležité pro výstavbu svalů a tkání. Zejména vitamin B6 pomáhá resorpci železa z potravy a je potřebný v centrální nervové soustavě. Tak se posilují nervy a aktivuje se mozek. Nikotinamid se v těle přeměňuje na niacin (vitamin B3), který je důležitý pro kontrolu hladiny cholesterolu a podílí se na regulaci hladiny cukru v krvi. Vitamin E zneškodňuje volné radikály a dokáže také snižovat hladinu cholesterolu. Stejným způsobem působí fenoly. Proto mohou hrozny působit proti srdečním a oběhovým onemocněním, jelikož tepny zůstávají prosté škodlivých usazenin. Mohou hrát důležitou roli i při prevenci rakoviny, protože kyselina ellagová tlumí vznik nádorů neutralizováním rakovinotvorných látek. Tyto příznivé efekty rovněž spočívají na polyfenolech. Pro srdce a krevní oběh jsou dobré i antokyany modrých hroznů. Posilují cévy a zlepšují prokrvení, což je či ni cennými při tlustých nohách a trombóze. Resveratrol je skutečná látka proti stárnutí, neboť efektivně chrání tělo před ekologickými jedy. Resveratrol totiž aktivuje enzymy, které mohou regenerovat poškozené a nemocné buňky. Kromě toho resveratrol tlumí záněty, snižuje sklon ke trombóze a snižuje riziko rakoviny. Draslík odvodňuje tělo, snižuje krevní tlak a má příznivý efekt na ledviny. Měď aktivuje protilátky a chrání tak před infekcemi a záněty.
Prokyanidiny vinných jadérek jsou snad nejúčinnějšími dosud známými likvidátory volných radikálů. I ony slouží k prevenci rakoviny a jejich zásluhou je olej z vinných jadérek obzvláště cennou potravinu. 

Vedlejší účinky  

Hrozny jsou často ošetřovány prostředky na ochranu rostlin, a proto se mají konzumovat teprve po důkladném omytí. U citlivých osob mohou hrozny vyvolávat průjem. 

Fotogalerie