Sléz velkokvětý

Malva alcea
Malva alcea

Sléz velkokvětý je 40 až 120 cm vysoká rostlina z čeledi Malvaceae s dřevnatější bází a srdčitými vroubkovanými světle zelenými asi 30 cm dlouhými spodními listy a hluboce peřenosečnými 15 cm dlouhými horními listy. Od počátku léta do podzimu se objevují nálevkovité, nachově růžové květy, s korunními lístky slabě vroubkovanými v koncových hroznech nebo úžlabních svazcích.
V České republice se vyskytuje nerovnoměrně, hojněji jen v teplých pahorkatinách termofytika a mezofytika a ve vápencových oblastech.
Roste na suchých travnatých stráních, ve světlých křovinách, na okrajích lesů, na pasekách, mezích, vzácněji na březích vodotečí a hrázích rybníků, často na druhotných stanovištích podél komunikací, na náspech a nádražích atp.
Slézy jsou sbírány jako léčivé rostliny. Nejčastěji se sbírá květ nebo list, případně nať. Obsahují zejména slizy a třísloviny a působí protizánětlivě.
Obsahuje zejména sliz (v listech a květech), vitamín C, karoten, antokyanová barviva (v květech), třísloviny (v listech), organické kyseliny, v semenech množství oleje.
Sléz se osvědčil především jako čaj při zánětech sliznice vnitřních orgánů, při zánětech sliznice žaludku (gastritis), při zánětu sliznice měchýře, zažívacího traktu a dutiny ústní, stejně i při žaludečních vředech. Z listů a ječmene si můžeme uvařit polévku. Nejprve uvaříme ječmen a až po vychladnutí přidáme listy slézu. Sléz je možné zvlášť doporučit i při zahlenění plic, zánětu průdušek, kašli a silném chrapotu, dále také při zánětu mandlí a hrtanu. Aby se nezničily slizové látky, používá se ve studeném nálevu, který se přes noc vyluhoval. Přes den se pijí po doušcích dva až tři šálky mírně ohřátého čaje. Sléz vyléčí i velmi houževnatou, nevyléčitelnou - jak se říká - chorobu rozedmu plic, která navíc vyvolá i těžkou dušnost.  

Kontraindikace

Nejsou popsány.

Vedlejší účinky  

Nejsou popsány. 

Fotogalerie