Mišpule obecná
Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví
Mišpule obecná je listnatý opadavý keř (zřídka malý strom
) dorůstá výšky 5 m.
Byla pěstována již ve starém Řecku v době asi
700 př. n. l. Ve střední Evropě se pěstuje od 12. století.
Plody mišpule obsahují asi 75% vody, asi 10% cukru,
vitamíny (C a B2), vlákninu, třísloviny, kyseliny (nejvíce kyseliny jablečné) a
ve větším množství minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a sodík.
Je používána jako okrasná rostlina pro nápadné květy a plody. Plody jsou užívány
ke konzumaci jako ovoce, zrají po prvních mrazech. Dužnina
je zelenobílá až bílá, mírně aromatická, trpká. Plody jsou po přechodu mrazem
jedlé a sladké, barva se mění na žlutavou. Jinak jsou nepoživatelné, zrají poměrně
dlouho a až první mrazíky chuť a tvrdost plodu změní.
Ze zralých, změklých plodů lze snadno vyrobit velmi chutnou zavařeninu.
Léčivé účinky mišpule obecné
Mišpule je považovaná za cenné ovoce pro obsah vlákniny,
jež působí proti rakovině tlustého střeva a může snížit i riziko vzniku
žlučových kamenů, zvyšuje mikrobiální činnost ve prospěch bifidogenních
bakterií.
Ve starověku byly mišpule vysoce ceněné u pro své stahující vlastnosti. Obvykle
se konzumovaly ještě zelené, a používaly se na léčbu dyzenterie (úplavice),
nevolnosti, zvracení a rozličných střevních nemocí.
Odvar z čerstvých plodů se užívá v případě nemocí jater. Když se čerstvé plody
rozdrtí na prášek, jsou účinné při bolestech žaludku.
Tento odvar se též používá jako ústní voda na kloktání při zánětech hrdla a aftech.
Vedlejší účinky
Konzumace mišpulí se nedoporučuje při vysokém krevním tlaku, pankreatitidě, peptickém vředu dvanáctníku a žaludku, alergii na samotné ovoce a gastritidě.