Šťovík kyselý

Rumex acetosa
Rumex acetosa

Šťovík je hojně se vyskytující, středně vysoká vytrvalá rostlina, druh rozsáhlého rodu šťovík. V české přírodě je původním druhem.
Již Egypťané, Řekové a Římané jedli šťovík jako protiváhu tučných jídel.
Ve středověku jej námořníci používali jako prostředek proti kurdějím.
Šťovík patří k prvním přirozeným zdrojům vitaminu C na jaře, obsahuje asi 115 miligramů ve 100 gramech. Obsahuje i 2 miligramy železa a antioxidační flavonoidy. Ovocné kyseliny s velmi vysokým podílem kyseliny šťavelové způsobují typickou nakyslou chuť.
Vitamin C stimuluje tvorbu bílých krvinek a interferon posiluje odolnost organismu proti bakteriím a virům.
Pro tvorbu imunitních buněk je důležité i železo. Projímavý a odvodňující účinek se zřejmě dostavuje jen při zkonzumování většího množství šťovíku. Od toho se však dnes odrazuje kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové. Dobrá je kombinace s potravinami obsahujícími hořčík, jako například s amarantem, se slunečnicovými semeny, pšeničnými otrubami nebo kakaovým práškem, jelikož hořčík tlumí tvorbu šťavelanových (oxalátových) ledvinových kamenů.   

Kontraindikace

Při onemocněních ledvin se šťovík nemá jíst, aby se zabránilo tvorbě ledvinových kamenů (ze šťavelanu vápenatého). 

Vedlejší účinky  

Nejsou popsány.

Fotogalerie