Šafrán

Crocus sativus
Crocus sativus

Šafrán pochází pravděpodobně z Malé Asie, Kašmíru a Iráku, ale již před tisíciletími se pěstoval po celém Orientu, v Indii a Číně.
Do Evropy se dostal v 11. stol. s křižáky. Pěstoval se nejen ve Středomoří, ale také na řadě míst střední Evropy, dokonce i u nás (14.-16. stol.).
Nyní se šafrán se pěstuje hlavně v Indii, v Evropě nejvíce ve Španělsku a Francii.
Historie léčení šafránem je velmi dlouhá. Používal se při žloutence a nemocech jater, chránil proti moru, pomáhal postiženým záchvatem padoucnice či mrtvice.
Nálev ze šafránu je účinný na snížení horečky, při poruchách trávení, křečích, psychickém vypětí a také působí močopudně.
V současnosti se potvrzuje oprávněnost tradičního využití šafránu jako prostředku proti sklíčenosti, depresím a jako afrodisiaka. Obsahuje látky ovlivňující hladinu serotinu v našem mozku proto je přírodní alternativu průmyslových antidepresiv. 

Kontraindikace

Nejsou popsány.

Vedlejší účinky  

Šafrán by se měl užívat střídmě.Při nadměrné konzumaci je šafrán opojný, nejprve vyvolává smích, poté bolest hlavy a nevolnost. Mohou přijít i halucinace a následné ochrnutí centrálního nervového systému. 

Fotogalerie