Šafrán setý

Crocus sativus
Crocus sativus

Popis, obsahové látky a léčivé účinky

Šafrán pochází pravděpodobně z Malé Asie, Kašmíru a Iráku, ale již před tisíciletími se pěstoval po celém Orientu, v Indii a Číně.
Do Evropy se dostal v 11. stol. s křižáky. Pěstoval se nejen ve Středomoří, ale také na řadě míst střední Evropy, dokonce i u nás (14.-16. stol.).
Nyní se šafrán se pěstuje hlavně v Indii, v Evropě nejvíce ve Španělsku a Francii.
Historie léčení šafránem je velmi dlouhá. Používal se při žloutence a nemocech jater, chránil proti moru, pomáhal postiženým záchvatem padoucnice či mrtvice.
Nálev ze šafránu je účinný na snížení horečky, při poruchách trávení, křečích, psychickém vypětí a také působí močopudně.
V současnosti se potvrzuje oprávněnost tradičního využití šafránu jako prostředku proti sklíčenosti, depresím a jako afrodiziaka. Obsahuje látky ovlivňující hladinu serotinu v našem mozku proto je přírodní alternativu průmyslových antidepresiv. 

Léčivé účinky šafránu setého

  • Působí jako afrodiziakum
  • Pomáhá při poruchách trávení
  • Pomáhá při křečích
  • Pomáhá při psychickém vypětí, sklíčenosti a depresích
  • Je přírodní alternativu průmyslových antidepresiv
  • Snižuje horečku
  • Působí močopudně
  • Zmírňuje příznaky premenstruačního syndromu
  • Navozuje pocit sytosti, čímž napomáhá při hubnutí

Kontraindikace

S některými léky nebo bylinami na snižování krevního tlaku může zvýšit riziko hypotenze.
Ve větším množství potlačuje srážlivost krve. 

Vedlejší účinky  

Šafrán by se měl užívat střídmě. Při nadměrné konzumaci je šafrán opojný, nejprve vyvolává smích, poté bolest hlavy a nevolnost. Mohou přijít i halucinace a následné ochrnutí centrálního nervového systému. 

Fotogalerie