Artyčok zeleninový

Popis, obsahové látky a přínos pro zdraví

Artyčok zeleninový je zvláštní pěstovaná zelenina, známá již starým Římanům. Římané přenesli artyčok do klášterní kultury raného středověku.
Dnes se artyčok ve vekém pěstuje hlavně v Itálii, Francii, Řecku, Maroku, Alžírsku, Izraeli, Španělsku a Rumunsku.
Artyčoky kromě bílkovin obsahují určité množství sacharidů, hodně vlákniny a polyfenoly (např. flavonoidy), které se víceméně nacházejí v celé rostlině, včetně květního lůžka.
Masitá lůžka jsou kaloricky velmi chudá a mají vysoký podíl sacharidů, které nezvyšují hladinu krevního cukru - proto je artyčok důležitý pro diabetiky.
Za lékařské využití vděčí artyčoky především hořčině cynarinu, která je obsažena převážně v listech a pupenech.
Z obsahových látek je dále významný vysoký obsah vitaminů C, E a betakarotenu, kromě toho artyčok obsahuje důležité minerální látky a prvky, jako jsou vápník, draslík, hořčík, železo a fosfor.
Svými hořčinami artyčok působí zejména proti slabému trávení, způsobovanému poruchou jater a tvorby žluči. Jeho obsahové látky podporují nejen funkci jater, ale také regenerují buňky jater.
Polyfenoly obsažené v artyčoku podporují tvorbu a vylučování žluči, působí antioxidačně a přispívají ke snižování hladiny tuku v krvi.
Proto je artyčok doporučován k prevenci žlučových kamenů, proti arterioskleróze a při zvýšené hladině tuku v krvi. Pravidelným požíváním artyčokových listů lze snižovat hladinu cholesterolu až o 15 procent.
Jelikož artyčoky mají málo kalorií a zároveň povzbuzují vylučovací orgány, jsou ideální jako strava při nadváze a vhodné pro odlehčovací kúru.
Flavonoidy a vyšší obsah draslíku podporují tvorbu moči.
Vymačkaná šťáva z artyčoků je obzvláště bohatá na hořčiny, podporuje trávení a celkově posiluje.