Lékořice lysá

Glycyrrhiza glabra
Glycyrrhiza glabra

Lékořice pravděpodobně pochází ze Středomoří a Přední Asie, odkud se rozšířila až do Číny. Dnes se pěstuje v řadě zemí. U nás se začala pěstovat už v 16. století na jihu Moravy, kde místy zplaněla, např. ve vinicích.
Pro léčebné a potravinářské účely se používají alespoň tříleté kořeny, z nichž se po oloupání a usušení získává černý hustý extrakt, který se poté zpracuje do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. 
Oddenek lékořice je znám pod lidovým názvem "sladké dřevo".
Jeho sladkost způsobuje zejména glycyrrhizin, který je padesátkrát sladší než třtinový cukr.
Obsahuje i celou řadu účinných látek, které rozpouštějí hlen a usnadňují odkašlávání, zklidňují žaludek. Usušené kořeny bývají součástí řady léčivých odvarů, užívaných jako prostředek proti kašli a chrapotu, při potížích s ledvinovými kameny, při dně, revmatismu, žaludečních vředech a do projímavých směsí.
Dříve se lékořice doporučovala kojícím matkám pro zvýšení laktace.
Odvarem z lékořice se omývaly různé lišeje a léčil svrab.
Lékořicový extrakt má při místním užití zvláštní protizánětlivé účinky, podobné účinkům kortikoidů. 

Kontraindikace

Nejsou popsány.

Vedlejší účinky  

Dlouhodobé užívání lékořice se nedoporučuje především v těhotenství, neboť zvyšuje krevní tlak a negativně ovlivňuje hospodaření organismu s vodou a solemi. 

Fotogalerie