Minerální látky

Nejdůležitějšími stopovými prvky jsou železo, fluor a zinek.
Minerální látky se účastní výstavby kostí a zubů, zachovávají vazivové tkáně, svaly, krevní a nervové buňky. Regulují hospodaření s vodou, přepravují kyslík, bez něhož by buňky nemohly přežít, a pomáhají při odvádění buněčného odpadu z orgánů a tkání. Minerální látky jsou součástí trávicích šťáv, bez nichž by naše trávicí soustava nefungovala. Skýtají i ochranu proti nemocem.

Nejlepším zdrojem minerálních látek je zelenina. Zelenina má ze všech potravin nejvyšší obsah vitaminů a minerálních látek.

Obzvláště důležitými minerálními látkami jsou 

Vápník

Nejvíce vápníku je v zubech a kostech ( asi 99%), je ale i velmi důležitou složkou svalů. Denní spotřeba by u dětí měla činit 400-500 mg, u dospělých zhruba dvojnásobek, tedy 800 mg denně. A právě zde je důležité dbát nejen na jeho dostatečný přísun, ale hlavně na to, aby si s ním tělo umělo poradit a efektivně ho využít. Vápník je navíc zodpovědný za přenos nervových vzruchů, odvisí od něj srážlivost krve, krevní tlak, ale také vyvolává spánek.

Draslík

je životně důležitý pro srdce a cévy, pro nervy a mozek. 

Hořčík

je nutný pro kosti a zuby, pro přenos nervových impulzů a pro svalové napětí. 

Zinek

je nezbytný pro kůži, vlasy, nehty a imunitní systém. Zinek platí za antioxidant, je součásti proteinového metabolismu a je potřebný pro produkci inzulinu. Kvůli chybným stravovacím zvyklostem patří zinek k prvkům, jichž lidé mívají nedostatek. 

Fluor

Fluor má zásadní význam při růstu zubů, dále pro zubní sklovinu, kde zadržuje růst a metabolismus bakterií (kariostatické působení). Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 2 mg u dětí a u dospělých je 3,5 mg. Dávky nad 20 mg jsou toxické. Část doporučeného množství dodává potrava, část pitná voda. V organismu se nachází asi 136 mmol (2,6 g). Fluor se nachází hlavně v kostech a dále v zubech. 

Železo

Železo je nezbytnou součástí hemoglobinu, složky červených krvinek přenášející kyslík k buňkám a myoglobinu, který zásobuje kyslíkem svaly a dále celé řady enzymů a má pro lidský organismus nezastupitelný význam. Dostatečné množství železa je obsaženo v celé řadě potravin. Mezi potraviny obsahující železo patří zejména vnitřnosti, hovězí a jehněčí maso, mořské plody, listová zelenina a sušené ovoce.
K potravinám s vysokým obsahem železa patří luštěniny, sušené houby a ořechy, je ze 75 procent součástí červeného krevního barviva hemoglobinu.
Ženy mají potřebu železa o 50 procent vyšší než muži.
Zvýšené nároky na železo mívají děti v období růstu, těhotné a kojící ženy.
Ženy, které mají jen mírný nedostatek železa bývají zimomřivější než ženy s přiměřenou hladinou železa. Nedostatek železa v organismu způsobuje chudokrevnost neboli anémii.
Při nedostatku draslíku má železo nepříznivý vliv na lymfatický oběh v cévách, mízních uzlinách a žlázách, které pak otékají.  

Selen

brání organismus proti rakovině a infarktu, očividně zamezuje shlukování krevních destiček a chrání buněčné stěny proti ekologickým jedům a volným radikálům. I selenu je v Česku (a střední Evropě) nedostatek. 

Jód

je potřebný pro funkci štítné žlázy a produkci hormonů. 

Mangan

je aktivátorem důležitých enzymů, například při tvorbě kostí. Mangan pomáhá při výživě mozku a nervů. O manganu se diskutuje i jako o možném terapeutiku pro roztroušenou sklerózu. 

Chrom

kontroluje chuť k jídlu. Nedostatek chromu může způsobovat vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a cukrovku (diabetes mellitus) a zvyšovat riziko arteriosklerózy, mrtvice a rakoviny. 

Měď

je krajně důležitá pro pružnost cév, řídí mnoho metabolických procesů a je považována za likvidátora volných radikálů. Nedostatek mědi zřejmě může být příčinou vzniku Alzheimerovy choroby. 

Germanium

má tu vlastnost, že dokáže nahradit kyslík, váže se s vodíkem a odvádí jej z těla ven. A tím nám germanium šetří kyslík pro jiné potřeby.Významná je zejména jeho antitumorová aktivita, jeho schopnost posilovat imunitní systém a také analgetické a okysličující účinky. 

Síra ( MSM )

Metylsulfonylmetan je zdrojem organické síry. Patří mezi nejméně jedovaté látky v biologii, jeho toxicita je srovnatelná s toxicitou vody. Síra tvoří důležitou složku fungicidů, to jsou prostředky, které působí proti růstu hub a plísní. Síra desinfikuje krev, podporuje nezbytné oxidační reakce, stimuluje vylučování žluče, pomáhá organismu vzdorovat bakteriím a chrání buněčnou protoplasmu, chrání před toxiny, negativními vlivy záření a znečištění, čímž zpomaluje proces stárnutí. Podílí se na syntéze kolagenu, nejdůležitější bílkoviny pro zdravou kůži. Síra je nezbytně potřebná pro zdravý růst vlasů, na nehty, inzulin, chrupavky a krev. Napomáhá trávení a vylučování. Je oxidačním činitelem hemoglobinu.