Minerální látky

Vápník

Nejvíce vápníku je v zubech a kostech ( asi 99%), je ale i velmi důležitou složkou svalů. Denní spotřeba by u dětí měla činit 400-500 mg, u dospělých zhruba dvojnásobek, tedy 800 - 1000 mg denně. A právě zde je důležité dbát nejen na jeho dostatečný přísun, ale hlavně na to, aby si s ním tělo umělo poradit a efektivně ho využít. Vápník v kostech je používán jako "skladovací" prostor, který uvolňuje vápník do krevního oběhu, když to organismus potřebuje. Vápník je důležité jíst nejen pro zdraví kostí. Dostatečný příjem vápníku ve stravě či pomocí doplňků stravy umožňuje optimální činnost nervové soustavy, správnou srážlivost krve, sekreci hormonů a svalovému zdraví, ovlivňuje také hladinu pH v těle.

Nedostatek vápníku může způsobovat: tvorbu zubního kazu, osteopenii a osteoporózu, svalové křeče a napětí, vysoký krevní tlak. K tomu, aby vaše tělo vstřebávalo vápník do těla potřebuje hořčík, vitamín D a vitamín K.

Potraviny, které jsou zdroji vápníku :

Čerstvé mléko, kapusta, tvrdé sýry, mandle,

brokolice, mořské ryby, avokádo, brambory, kakao,

 čokoláda, goji, chia semínka, okra, pitaya, para

 ořechy.

Draslík

patří mezi základní látky bez kterých by lidské tělo nemohlo správně fungovat. Potřebujeme ho zejména pro správnou funkci nervů, svalů a srdce.

Draslík pomáhá společně s ledvinami odstraňovat prostřednictvím moči přebytečný sodík z těla a zároveň pomáhá uvolňovat krevní stěny, což příznivě působí na náš krevní tlak. Jeho dostatečné množství v těle je tak důležité pro celkové zdraví krevního oběhu a srdce.
Důležitou úlohu sehrává i v ohýbání a stahování svalů a zároveň při správné funkci nervové soustavy.

Doporučená denní dávka draslíku je u žen 2600 mg a 3400 mg u mužů.

Problémy přitom mohou nastat jak při jeho nedostatku, tak nadbytku.

Nedostatek draslíku se může projevit: bolestmi hlavy, ospalostí, slabostí, svalovými křečemi, nepravidelným srdečním rytmem.
Nadbytek draslíku se projevuje: brněním v končetinách, pocity slabosti, někdy i zvracením či průjmy.

Potraviny, které jsou zdroji draslíku :

Fazole, hrášek, brambory, kokos, banány,

špenát, losos, citrusy, mořské ryby, avokádo, batáty,

kakao, čokoláda, králík, chia semínka, okra,

rambutan, treska, tuňák, klikva, para ořechy, durian.

Hořčík

je minerál potřebný pro mnohé z tělesných funkcí. Je potřebný pro správnou funkci srdce, svalů, ledvin i tvorbu zubů a kostí. Hořčík se podílí na více než 300 tělesných procesech, včetně budování svalů, krevního cukru, nervových funkcí a regulaci krevního tlaku. Tento minerál nám také pomáhá udržovat správnou hladinu dalších minerálů, jako je vápník draslík a zinek.
I přesto, že je tento minerál životně důležitý, mnoho lidí se potýká s jeho nedostatkem.
Nedostatek hořčíku v těle může způsobit svalové křeče, časté bolesti hlavy, poruchy srdečního rytmu, úzkost, deprese, nechutenství, únavu, slabost, špatný spánek a zvýšený krevní tlak.
Někteří lidé jsou vystaveni vyššímu riziku nedostatku hořčíku než ostatní. Mezi takové patří lidé s onemocněním gastrointestinálního traktu, lidé s cukrovkou, alkoholici, starší dospělí a lidé, kteří jí hodně zpracovaných potravin a rychlého občerstvení.

Potraviny, které jsou zdroji hořčíku :

Fazole, hrášek, mandle, dýńové semínko,

špenát, ovesné vločky, quinoa, banány, brambory,

kakao, čokoláda goji, chia semínka, okra, tuňák, para

 ořechy, durian.

Zinek

je nezbytný pro kůži, vlasy, nehty a imunitní systém. Zinek platí za antioxidant, je součásti proteinového metabolismu a je potřebný pro produkci inzulinu.

Zinek je důležitý pro imunitní systém a hojení ran. Může také pozitivně ovlivnit i délku našeho nachlazení.
Nedostatek zinku se projeví především padáním vlasů a lámavostí nehtů. Při dlouhodobě snížené hladině pak může způsobit i nepravidelnou menstruaci a neplodnost, poruchy imunity a častá nachlazení, chřipku, bolesti kloubů či aterosklerózu.

Naštěstí tohoto minerálu není třeba mnoho. Podle Státního zdravotního ústavu je doporučená denní dávka pro dospělé osoby deset miligramů zinku denně, těhotné a kojící ženy však potřebují více.

Tělo si ho však neumí vyrobit samo a je proto potřeba mu ho dodat. Co tedy jíst, aby naše tělo mělo zinku dostatek ? 

Potraviny, které jsou zdroji zinku :

Dýňové semínko, hovězí maso, ovesné vločky,

mořské plody, ořechy, cizrna, brambory, 

kakao, čokoláda, goji, krůta, tuňák.

Fosfor

(Phosphorus ) patří mezi základní biogenní prvky v lidském těle. Tvoří přibližně jedno procento hmotnosti lidského těla, hned po vápníku je druhou nejvíce zastoupenou minerální látkou.
Fosfor se účastní přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie. Spolu s vápníkem tvoří hlavní součást kostí a zubů. Zajišťuje také udržení pravidelného srdečního pulzu a je také potřebný pro mozek a nervovou tkáň celkově. Má také protizánětlivý účinek při hnisavých zánětech, pomáhá při bolesti žilního systému, reguluje správnou funkci ledvin a spolu s vitamínem D pomáhá proti rachitidě.
Doporučená denní dávka fosforu je 700 mg.
Příjem fosforu v potravě bývá u většiny lidí zcela dostačující, možná až nadbytečný.

Nedostatek fosforu však mohou pociťovat alkoholici, lidé s poruchami zažívání a nedostatkem vitamínu D, mladí lidé trpící mentální anorexií nebo lidé z rozvojových zemí dlouhodobě postižených hladem. Dlouhodobý deficit fosforu má za následek svalovou slabost a poruchu mineralizace kostí.
Vyšší dávky fosforu vyloučí organismus ledvinami jako fosforečnan vápenatý. Pokud je však jeho přebytek dlouhodobý, může docházet k usazování vápníku v tkáních a některých orgánech a jejich následnému poškození. To se týká právě ledvin, ale také třeba srdce. Nadbytkem fosforu v těle jsou ohroženi hlavně lidé s poruchami ledvin, pacienti po ozařování při léčbě rakoviny, po intoxikaci vitamínem D nebo při snížené funkci příštítných tělísek.

Potraviny, které jsou zdroji fosforu :

Fazole, hrášek, mléko, sýry, vejce, Coca Cola, 

sušené houby, mák, mandle, ořechy, obilniny,

králík, chia semínka, rambutan, krůta, tuňák, pitaya,

para ořechy.

Fluor

má zásadní význam při růstu zubů, dále pro zubní sklovinu, kde zadržuje růst a metabolismus bakterií (kariostatické působení). Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 2 mg u dětí a u dospělých je 3,5 mg. Dávky nad 20 mg jsou toxické. Část doporučeného množství dodává potrava, část pitná voda. V organismu se nachází asi 136 mmol (2,6 g). Fluor se nachází hlavně v kostech a dále v zubech. 

Zajímavé, že fluor má schopnost "migrovat" do vody, což je obzvláště užitečné pro odvary a čaje. Například při louhování černého čaje o 70-90 procento fluoridu přechází z listů do kapaliny. Přibližně 30% z obsaženého minerálu "vystupuje" z máty, přibližně 20 procent z šípku.

Potraviny, které jsou zdroji fluoru :

Chřest, růžičková kapusta, květák, okurky, mrkev,

petržel, kmín, králík.

Železo

Železo je nezbytnou součástí hemoglobinu, složky červených krvinek přenášející kyslík k buňkám a myoglobinu, který zásobuje kyslíkem svaly a dále celé řady enzymů a má pro lidský organismus nezastupitelný význam. Dostatečné množství železa je obsaženo v celé řadě potravin. Mezi potraviny obsahující železo patří zejména vnitřnosti, hovězí a jehněčí maso, mořské plody, listová zelenina a sušené ovoce.
K potravinám s vysokým obsahem železa patří luštěniny, sušené houby a ořechy, je ze 75 procent součástí červeného krevního barviva hemoglobinu.
Ženy mají potřebu železa o 50 procent vyšší než muži.
Zvýšené nároky na železo mívají děti v období růstu, těhotné a kojící ženy.
Ženy, které mají jen mírný nedostatek železa bývají zimomřivější než ženy s přiměřenou hladinou železa. Nedostatek železa v organismu způsobuje chudokrevnost neboli anémii.
Při nedostatku draslíku má železo nepříznivý vliv na lymfatický oběh v cévách, mízních uzlinách a žlázách, které pak otékají.  

Potraviny, které jsou zdroji železa :

Špenát, luštěniny, korýši a měkkýši,

dýňové semínko, quinoa, hovězí maso, vepřové

 maso, brokolice, ryby, avokádo, kakao, čokoláda,

 králík, goji, okra, rambutan, krůta, tuňák, pitaya,

 klikva, para ořechy, durian.

Selen

je stopový prvek, který v těle působí spolu s vitamínem E. Selen zlepšuje celkovou buněčnou ochranu, funguje jako mocný antioxidant. Pokud budete konzumovat potraviny s vysokým obsahem selenu, podporujete detoxikaci těla a napomáháte zdraví především jater a štítné žlázy. Také brání organismus proti rakovině a infarktu, očividně zamezuje shlukování krevních destiček a chrání buněčné stěny proti ekologickým jedům a volným radikálům. I selenu je v Česku (a střední Evropě) nedostatek. 

Neddostatek selenu způsobuje mimo jiné dysfunkci štítné žlázy, oslabení imunitního systému, neplodnost, deprese, srdeční choroby a také zvyšuje riziko rakoviny.

Potraviny, které jsou zdroji selenu :

Vejce, špenát, mořské ryby, kuřecí maso, hovězí

 játra, krůta, treska, para ořechy.

Jód

je esenciální minerál, který musíme přijímat ve stravě.

Je důležitý zejména pro správnou činnost štítné žlázy. Ta vyrábí hormony, které v těle plní řadu důležitých funkcí .
Denní doporučená dávka (DDD) jódu pro většinu dospělých osob činí 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen je nutné denní přísun jódu zvýšit, a to nejméně na 250 mikrogramů.
Až jedna třetina světové populace (včetně evropských zemí) trpí nedostatkem jódu, a to zejména v oblastech, kde jsou jeho koncentrace v půdě nízké .

Nedostatek jódu vede ke zvětšení štítné žlázy (odborně se tomuto stavu říká struma) a ke snížené funkci štítné žlázy (hypofunkce štítné žlázy nebo hypotyreóza), což se projevuje únavou, svalovou slabostí a přibíráním na váze . 

Potraviny, které jsou zdroji jódu :

Vejce, švestky, mořské ryby, krevety, mléčné

 výrobky, brambory, treska, tuňák.

Mangan

je esenciální stopový prvek, který lidské tělo potřebuje pro správnou tvorbu kostí, vstřebávání vápníku, zdraví kůže a regulaci hladiny glukózy v krvi. Pomáhá také aktivovat důležitý antioxidační enzym, superoxid dismutázu (SOD).

Mangan plní v těle řadu důležitých funkcí. Mimo jiné se podílí na antioxidační ochraně buněk,ochraně před osteoporózou, prevenci epileptických záchvatů a jiné.
Nedostatek manganu je vzácný, ale může se projevit zejména zhoršenou kvalitou kostí, bolestmi kloubů, problémy s plodností a zvýšeným rizikem křečí a epileptických záchvatů. 
Předávkování manganem z potravinových zdrojů je velice vzácné, nicméně dlouhodobé užívání nadbytku manganu ve formě doplňků stravy může negativně ovlivnit fungování nervové soustavy. 
O manganu se diskutuje i jako o možném terapeutiku pro roztroušenou sklerózu. 

Potraviny, které jsou zdroji manganu :

Sója, fazole, hrášek, mořští měkkýši, rýže, špenát,

ananas, růžičková kapusta, banány, brambory, kakao,

 čokoláda, králík, rambutan, klikva, durian.

Chrom

je stopový prvek, který v malém množství lidské tělo potřebuje k výstavbě nových tkání a podílí se také na regulaci metabolizmu sacharidů a tuků.
Jeho denní doporučená dávka je 40 µg a tuto dávku si lze snadno zajistit konzumací dostatečného množství potravin s vysokým obsahem chromu.
Nedostatek chromu může způsobovat vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a cukrovku (diabetes mellitus) a zvyšovat riziko arteriosklerózy, mrtvice a rakoviny. 

Potraviny, které jsou zdroji chromu :

Hrušky, datle, mušle, krevety, houby, vepřové maso,

kukuřice, sleď, hovězí maso.  

Měď

je stopovým prvkem, jehož role pro naše zdraví velice zásadní.

Spolu s tvorbou červených krvinek přispívá měď k dalším jevům, kterým je tvorba kolagenu a správné fungování nervů. Měď je také potřebná pro posílení imunitního systému, pro snížení známek stárnutí a pro zdraví kostí.Podle mezinárodní zdravotnické organizace je doporučený denní příjem této látky 2 mg.

Nedostatek mědi může způsobit řadu onemocnění, jako je například anémie, nepravidelný srdeční tep, problémy se štítnou žlázou, či ztráta pigmentace kůže. Jeho nedostatek může způsobit neutropenii, což je stav, kdy má organismus nedostatek bílých krvinek a je tak náchylnější k infekcím. Jelikož je měď antioxidant, můžete při jeho deficitu pozorovat i zvýšení vrásek a stařeckých skvrn, či snížení tvorby kolagenu. Je také krajně důležitá pro pružnost cév, řídí mnoho metabolických procesů a je považována za likvidátora volných radikálů. Nedostatek mědi zřejmě může být příčinou vzniku Alzheimerovy choroby. 

Potraviny, které jsou zdroji mědi :

Kapusta, hrášek, muškátový oříšek, pšeničné otruby,

houby, ústřice, játra, avokádo, banány, brambory,

kakao, čokoláda, durian.

Germanium

má tu vlastnost, že dokáže nahradit kyslík, váže se s vodíkem a odvádí jej z těla ven. A tím nám germanium šetří kyslík pro jiné potřeby.Významná je zejména jeho antitumorová aktivita, jeho schopnost posilovat imunitní systém a také analgetické a okysličující účinky. 

Potraviny, které jsou zdroji germania :

Lesklokorka-(Reishi), česnek, cibule, kostival

 lékařský.

Síra ( MSM )

Metylsulfonylmetan je zdrojem organické síry. Patří mezi nejméně jedovaté látky v biologii, jeho toxicita je srovnatelná s toxicitou vody. Síra tvoří důležitou složku fungicidů, to jsou prostředky, které působí proti růstu hub a plísní. Síra desinfikuje krev, podporuje nezbytné oxidační reakce, stimuluje vylučování žluče, pomáhá organismu vzdorovat bakteriím a chrání buněčnou protoplasmu, chrání před toxiny, negativními vlivy záření a znečištění, čímž zpomaluje proces stárnutí. Podílí se na syntéze kolagenu, nejdůležitější bílkoviny pro zdravou kůži. Síra je nezbytně potřebná pro zdravý růst vlasů, na nehty, inzulin, chrupavky a krev. Napomáhá trávení a vylučování. Je oxidačním činitelem hemoglobinu. 

Potraviny, které jsou zdroji síry :

Kakao,  česnek, cibule, pór, hrášek, štika,

platýs, kuře.